5 otravných trendů, kvůli kterým vypadají všechny filmy stejně

Převzato z článku 5 Annoying Trends That Make Every Movie Look the Same na serveru Cracked

5. Filmy jsou zbarvené podle žánru

Všimli jste si někdy, že:

Existuje nepsaný pravidlo, že by horory měly bejt modrý?

Kruh

Saw

Noční můra z Elm Street

Zatímco apokalyptický filmy jsou vybledlý a šedivý:

Ale jsou i tu i nápaditější. Například filmy odehrávající se v poušti jsou žluté. A to nemyslíme jen když je scéna venku na písku a slunci, ale i scény odehrávající se uvnitř vypadají jako natočené skrz slenici moči…

Zabij eso (Las Vegas)

Hory mají oči (Nevada)

A filmy, kde je realita něco pomíjivého jsou zelené…

Klub rváčů

série Matrix (AKA Nejzelenější filmy, co kdy kdo natočil)

Upřímně…v polovině případů dokážete určit žánr filmu z jednoho záběru v traileru

Co to má znamenat?

Říká se tomu digitální korekce barev. Kdysi dávno – když jste chtěl aby váš film měl uměleckou a hezkou barevnou paletu, museli jste projít obtížným procesem používání filtrů na světla a kamery a nebo scénu prostě dobře vystavět. Bylo to drahé, bylo to složité a jenom pár lidí vědělo co vlastně dělá.

Dneska? Když jste Hollywoodský režisér, stačí vám pár kliknutí myší a můžete vypadat stylově a rádobyumělecky pomocí toho, že si vaši diváci budou připadat jakoby se dívali skrz barevný brejle. Sakra – když máte Mac a tisíc babek, můžete si koupit software pro korekci barev a zabarvit vaše domáci video prdícího batolete do tajuplné zeleně.

Bratři Coenovi to nevynalezli, ale film Bratříčku, kde jsi? byl první, kde byla masově použita digitální korekce barev až do té míry, že každý snímek digitálně zabarvily aby měl správně starobní, sépiový nádech.

Ale tam, kde bratři Coenovi vytvářeli unikátní a jedinečný vzhled, ostatní režiséři si uvědomili, že tyhle barvy jsou bezplatná cesta k vytvoření atmosféry aniž by museli – vždyť víte – mít dobrej scénář nebo najmout správný herce. Všechny tyhle barvy jsou zkratky pro různé emoce a myšlenky: žlutá vypadá teplejší, modrá vytváří dojem osvícení měsícem, vybledlá šeď je depresivní apod. Jinými slovy – lenost.

A když už jsme u barev…

4. Všechno ostatní je tmavě-tyrkysové nebo oranžové

Všimli jste si někdy, že:

Filmový průmysl se asi rozhodl, že potřebuje jen dvě barvy. Obvykle to je nepřirozeně oranžová kůže oproti modrému nebi.

Transformers

Vlkodlak

Nebo oproti slabě osvíceným, do modra zbarveným místnostem:

Ironman

Nebo jakejkoliv jinej oranžovej efekt, kterej se dá dát oproti tmavě-tyrkysovýmu pozadí:

Tron:Legacy

Smrtonostná past 4.0

A většinou ani nepotřebujete vidět víc, než plakát k filmu:

Co to má znamenat?

Ne každej chce vypadat dobře díky digitální korekci barev…ale každej je línej.

Tohle je barevnej kotouč:

Nějákej podobnej jste už určitě někdy viděli. Otevřete si jakejkoliv program na úpravu fotek a bude tam. Jsou na něm všechny barvy podle toho, jak si jsou blízko. Takže – když chcete udělat dobře vypadající záběr, docílíte toho tak, že použijete kontrastní barvy. Jelikož je většina filmů o lidech, jednoduše najdete barvu, která se nejvíc podobá lidské kůži (někde vpravo nahoře) a pak všechno ostatní uděláte barvou opačnou (na druhé straně kola…vlevo dole). Oranžová a tmavě tyrkysová.

Abysme byli spravedliví, ve skutečnosti to není jen samotná lenost. Průměrnej kolorista musí projít dvě hodiny filmy, kolikrát i snímek po snímku, jen v horizontu několika týdnů. Ani se nemusí zrovna často dívat do kalendáře na deadline, aby si nakonec řekl „Seru na to…Každýmu se líbí oranžová s tyrkysovou.“

3. Ramping (všechno se zpomalí a pak zase zrychlí)

Všimli jste si někdy, že:

Moderní filmy prostě nemůžou ukázat jak hlavní hrdina udělí poslední ránu. To ne…nejdřív to musej hooodně zpooomalit a pořádně se ujistit, že jste pochopili, že tohle je ta poslední rána.

Ve filmu Trója je zpomalenej záběr na Brada Pitta ve výskoku, jakoby uměl zastavit čas stejně jako Princ z Persie.

Ve filmu Strážci se záběr zpomalí jakmile pěst poprvé udeří do obličeje (nebo se v souboji stane cokoliv jiného důležitého), aby si tvůrci mohli být jisti, že si toho diváci FAKT všimli.

A nebo jako ve filmu 300:Bitva u Thermopyl, kde se záběr zpooomalí kdykoliv chce hrdina udělat něco fakt hustýho…

…a pak se záběr POŘÁDNĚ ZRYCHLÍ JAKMILE HRDINA UDEŘÍ!

V novém filmu Sherlock Holmes tvůrci dokonce ramping zakomponovali do příběhu, aby ukázali jak rychle umí Sherlock přemýšlet.

Co to má znamenat?

Proces kdy film najednou zpomalí se nazývá „ramping“. Vytvoří se tak, že namísto aby se záběr natočil normální frekvencí 24 snímků za teřinu se frekvence zvýší na 48, 72 nebo třeba 96. Čim víc snímků za vteřinu, tim pomalejší záběr.

Když jste tohle chtěli udělat v začátcích filmového průmyslu, prostě jste s klikou kamery točili rychleji. To co už dřív bylo dost jednoduchý dnešní digitální kamery dělají ještě snadnější.

Vinit za to můžeme 2 filmy:  Matrix a jeho slavný bullet-time (který dokázal, že můžete hýbat kamerou A ZÁROVEŇ mít zpomalený záběr) a 300:Bitva u Thermopyl, který by normální rychlostí trval asi 15 minut. Ještě jednou – technika postupuje od „inovativní“ přes „standardní postup“ po „OK…přestaňte to prosimvás dělat“.

2. Napodobování dokumentárního vzhledu, i když se nejedná o dokument

Všimli jste si někdy že:

Teď nemáme na mysli filmy, které opravdu dokumentární prvky obsahují (např. Monstrum) ale o scénách, které mají navodit dojem, že je točil nějáký dokumentarista ruční kamerou než obrovský filmový štáb. I když to naprosto nedává smysl!

Co hůř. Dosahují toho vkládáním prvků, které by se dříve označili za trapné nedostatky.

Určitě už jste také zaregistrovali bolestně známou „roztřesenou kameru“, která je poslední dobou tak populární, kdy kameraman skotačí kolem scény ve zběsilém tempu, takže se nedá rozeznat kdo zrovna mlátí koho (jako bysme si snad měli myslet, že úvodní bitva v Gladiátorovi je natočena cestovatelem v čase, kdy má cestování v čase za následek ztrátu ovládání svalstva).

A to je nejčistší záběr, který se nám podařilo dostat z Quantum of Solace

Taky si často můžete všimnout odhazování různého smetí na kameru. District 9 – zde čas od času přistane na čočce kamery cákanec krve. V úvodní scéně filmu Zachraňte vojína Ryana také na kameru cákala krev.

A pak je tu samozřejmě „Jejda…omylem jsme otočili kameru do slunce“ efekt, kdy slunce svítí přímo do kamery a zakrývá tak část scény.

Karate Kid

Transformers

Star Trek

U Star Treku si fanoušci na tenhle „efekt“ stěžovali dokonce tak, že se za něj režisér filmu J. J. Abrams divákům omluvil.

Co to má znamenat?

Myšlenka je taková, že když záběr vypadá „náhodně natočený“, mělo by mu to podvědomě dodávat punc „realičnosti“ (nikoliv „nedbalosti“). Filmy natáčené postaru (ty, kde vidíte, co se sakra děje!) teď vypadaj až moc čistě. Když chcete aby film vypadal „opravdově“, musíte ho trochu „pokazit“ aby vypadal víc dokuentárně. I když popravdě si nejsme jsiti, jestli to furt může fungovat, když se to používá v každém filmu.

Zvláštní ironie je ta, že technologie byla po léta upravována tak, aby těmto efektům zabránila. Čočka každé moderní kamery má reflektivní vrstvu a další speciální části zabraňující těmto odleskům. To znamená, že pokaždý, když tenhle efekt uvidíte ve filmu, tak ho tam buď nějákej šmejd přidělal na počítači, nebo musel režisér scénu pracně nastavovat přímo proti slunci tak, aby to takhle vyšlo.

1. 3D nějak dělá filmy…horšími

Všimli jste si někdy že:

S 3D je něco divnýho. Avatar byl tak ostrej, že to vypadalo, že můžete skočit přímo do obrazovky. Filmy od Pixaru jako například Toy Story 3 měli takovou hloubku, že jste si mysleli, že si na hračky můžete sáhnout.

Ale pak jsou tu další filmy, na které se díváte ve stejném kině, se stejnými brýlemi a které stojí za hovno. Nezůstalo to nepovšimnuto: když byl Souboj Titánů představen ve 3D tak Jeff Katzenberg – člověk který prosazoval 3D – prohlísil, že to bylo tak špatné, že to zabije celý formát 3D.

Ale opravdovým propadákem byl Poslední Vládce Větru. Na chvíli zapomeňte na dialogy a herectví – 3D tam bylo uděláno tak špatně, že líp vypadal i jakejkoliv předchozí 2D film. Všechno v tomhle filmu je tak tmavé a zablácené.

Co to má znamenat?

Co vám v relkamní kampani neřekli je to, že tyhle 3D filmy ve skutečnosti nebyli natočeny ve 3D. Většina z nich totiž nebyla. Místo toho byli do 3D jen převedeny. Nejenže film nebude mít ani smykem jakoukoliv hloubku (což je to, proč 3D je), ale celá konverze film zdegraduje.

Důvod je jednoduchý: 3D konverze film jakožto součást procesu dost ztmaví. Další ztmavení nastane díky 3D brýlím.

Proč to tvůrci dělají? Protože zkonvertované 3D filmy si můžou dovolit účtovat si za lístky stejně přemrštěné ceny, jako opravdové 3D filmy. Mluvíme tu o navýšení o 50%!

Jen si to spočítejte: Studio vynaloží 10 až 15 milionů dolarů za hrubou, ale rychlou konverzi do 3D (ano – je to neuvěřitelné, ale konverze jedné minuty filmy stojí 100 až 150 tisíc dolarů!) a umožní tak průměrnému filmu jako Souboj Titánů vydělat celosvětově 500 milionů dolarů. Jenom na navýšení ceny za 3D vstupenku tvůrci vydělají několikanásobně víc, než je konverze stála.

Takže tady platí stejný pravidlo jako všude jinde: Když na tom zbohatnou…proč by to měnili?