Mají muži a ženy odlišné mozky?

Vědci už nějáký čas vědí, že mezi ženským a mužským mozkem jsou jisté dolišnosti, ale až doposud se domnívali, že tyto odlišnosti jsou omezeny pouze na oblast hypothalamu a to konkrétně na tu část, která má na starost sexuální energii a příjem potravy. Několik málo vědců připustilo, že mužský mozek je větší, ale tuto skutečnost připisovali faktu, že muži jsou celkově větší. Jelikož velikost mozku je spojována s inteligencí je velmi odvážné prohlašovat, že muži mají větší mozek. Ale zdá se, že v této oblasti muži ženy opravdu porazili, protože mužský mozek je o něco větší i když vezmeme v úvahu rozdíl mezi váhou a výškou ženy a muže. Znamená to snad, že jsou chytřejší? Jedeme dál.

V roce 2001 zjistili vědci z Harvardské univerzity, že určité části mozku jsou jinak velké u mužů a u žen. Studie zjistila, že části čelního laloku zodpovědné za řešení problémů a rozhodování a limbická kůra zodpovědná za ovládání emocí jsou větší u žen. U mužů je naproti tomu větší temenní kůra zodpovědná za prostorovou představivost a amygdala, která ovládá sexuální a společenské chování.

Muži také mají zhruba 6,5-krát více šedé hmoty mozkové než ženy, ale dříve než se začnou všichni chlapi chvástat, poslechněte si tohle: Ženy mají zhruba 10-krát více bílé hmoty mozkové než muži. Této rozdílnosti je přisuzována příčina toho, proč muži a ženy přemýšlí odlišně. Zdá se že muži přemýšlí pomocí šedé hmoty, která je plná aktivních neuronů. Ženy naproti tomu přemýšlí více bílou hmotou, která má hustší síť neuronových spojení. Ženský mozek je tudíž poněkud sožitější na pochopení, ale větší počet spojení umožňuje ženám, aby jejich mozek pracoval rychleji než ten mužský.

Pokud jste žena, stále znepokojená porovnáváním velikostí v předchozích odtsvcích, přečtěte si tohle: V ženském mozku jsou neurony mnohem blíž u sebe, což v kombinaci s rychlými propojeními umožněnými bílou hmotou dělá ženský mozek ještě rychlejší. Některé průzkumy dokonce ukazují, že v ženském mozku je o 12% neuronů více než v tom mužském. Při studiu ženského mozku zjistila psycholožka Sandra Witelson, že tyto neurony jsou nahuštěny zvláště v jistých oblastech mozkové kůry, jmenovitě těch, které se starají o přijém a vysílání signálu z a do mozku. Witelsonová věři, že to je dlvod, proč mají ženy vyšší úspěšnost v jazykových testech a říká, že tento rozdíl je přítomný od narození.

Ovšem tato hustota ženských neuronů, stejně jako velikost mužských mozků není žádné magické řešení při určování inteligence. Vědci to vědí, protože vedli i stuide o tom JAK ženy a muži přemýšlí. Zjistili, nejen že muži používají šedou hmotu a ženy bílou, ale i to, že muži i ženy při řešení stejného úkolu používají zcela jiné části mozku. V jednom testu například byl můžům i ženám zadán úkol vyslovovat různá slova. Zatímco muži používali jen malou část mozku v levé hemisféře, většina žen používala oblasti mozku v levé i pravé hemisféře. Přesto test ukázal, že ženy i muži slova vyslovoali stejně dobře, což poukazovalo na skutečnost, že mozek má více cest k dosažení správného výsledku. Například pokud je nějáká žena obviňována že neumí číst v mapě, může to být tím, že se zkrátka v terénu orientuje jinak. A v inteligenčních testech jsou průměrné hodnoty pro muže i ženy stejné.

Nyní se podíváme na to, zda je struktura mozku dána už od narození, nebo jestli se utváří běhěm života.

Struktura mozku VS Prostředí

Dokonce i v chování těch nejrovnoprávněji smýšlejících z nás je alespoň malý rozdíl v tom, jak se chováme k malým dětem ženského nebo mužského pohlaví. Holčičky oblékáme do růžového a dáváme jim panenky, zatímco chlapečky oblékáme do modré a kupujeme jim autíčka. Někteří lidé při výzkumu lidského mozku považují tyto detaily za neoddělitelné. Pokud jsou v ženském a mužském mozku rozdíly, mohou být způsobeny i tím, jak společnost utváří osobnost člověka a mozek postupně vytěsňuje jisté neurony a spojení jakožto nepotřebné.

Sandra Witelson, psycholožka zmíněná o pár odstavců výše nesouhlasí s touto teorií ovlivňování prostředím a používá poměrně pochybný zdroj k podpoře jejího tvrzení, že mozek je utvářen při narození: Albert Einstein. Witelsonová měla možnost zkoumat části Einsteinova mozku a jeho strukturu považuje za jakési potvrzení toho, že některé odlišnosti zkrátka nemohou být vysvětleny pomocí teorie ovlivňování prostředím. Nesledovala Einsteinovu inteligenci ani jeho úspěchy, ale pouze zkoumala unikátní strukturu jeho mozku, která – jak se domnívala – byla utvořena hned při narození.

To by mohlo vysvětlit, proč kolem nás něběhá spoustu Einsteinů :-) Pravda může být také taková, že dívčí i chlapecký mozek se vyvíjí jinak rychle. Náš školní systém tomu nění uzpůosben a když dítě narazí na látku, na kterou jeho mozek ještě není připraven, může jednoduše propadnout frustraci a moc brzy to vzdát.

[...celkem nedůležitá pasáž kterou nechci překládat...]

Naopak jiná studie ukazuje, že všechny tyto nepřesnosti v systému jsou čistě v našich rukou. V této studii se výsledky jedné dívky v matematice zlepšily jen tím, že jí bylo řečenok, že zkouška je naprosto „gender-neutral“ (přeložte si to jak chcete…něco jako pohlavně-neutrální), zatímco výsledky bílých chlapců se zhoršily už jen tím, že jim bylo řečeno, že jejich výsledky budou porovnávány s výsledky Asijských chlapců. Zdá se tedy, že za pomoci sugesce můžeme překonat nějaká biologická předurčení, nebo jim naopak podlehnout.

Ale v této chvíli, namísto přemýšlení zda nepotřebujeme změnit vzdělávací systém, nebo strachování se, zda se rozdílnosti v mozku nestanou základem pro odmítání zaměstnání některých lidí by jsme se spíše měli zamyslet, jak nám tyto vědomosti mohou pomoci. Do této doby se drtivýá většina výzkumu nových léku testovala jen na mužích a zvířatech samčího pohlaví, protože převládal názor, že že reakce samic by byla nepředvídatelně přehnaná (nebo přehnaně nepředvídatelná?) v závislosti na jejich menstruačním cyklu. Znalost rozdílů v mužském a ženském mozku nám může velmi pomoci při diagnostice a léčení mozkových poruch.

Například deprese a chornická úzkost jsou mnohem častěji diagnostikovány u žen. To může být způsobeno rozdíly v chemickém složení jejich mozků, což dokazuje i studie, která zjistila že ženský mozek produkuje o polovinu méně serotoninu neže ten mužský! Mužům je zase častěji diagnostikován autismus, Tourettův syndrom, dyslexie a schyzofrenie. A naví poruchy jako schizofrenie a Alzheimerova choroba se projevují rozdílne u žen i u mužů. V závislosti na umístění neuronů mohou zranění mozku jinak ovlivnit muže i ženy.